KLUB ČESKÝCH TURISTŮ

Oblast Karlovarský kraj

Registrace a start jsou možné do 9:00 hodin v budově Střední integrované školy v ulici Komenského 29. Trasa má 31, 5 km, ale dá se také absolvovat jako zkrácená 28,5 km. V popisu cyklotrasy se budu věnovat té delší variantě, ta kratší vynechává Horní Hraničnou a podle odkazu si ji zvládnete upravit sami (od Skalky společně se žlutou pěší do Pomezí nad Ohří).

V odkazech na konci najdete také nabídku pěší varianty s využitím vlaku do žel. zastávky v Pomezí nad Ohří. Od startu sjedete ke kostelu sv. Bartoloměje, odkud se můžete nechat vést Valdštejnovou cyklotrasou (CT), označené také jako mezinárodní EuroVelo - EV 13. Projedete pod Chebským hradem areálem Krajinné výstavy, která letos slaví 20 let trvání. Zastavit se můžete také u Vávrovy lávky s vyhlídkovou věží, na hrázi přehrady Skalka. Souběžně s cyklotrasou vedou červená a od Skalky žlutá pěší trasa (prosíme o dodržování pravidel bezpečnosti v souběhu s pěšími trasami a tam kde je silniční provoz).   

Na rozcestí Myslivna odbočíte z Valdštejnovy CT doleva na CT 2164 a kolem Zelené hory dojedete přes Horní Hraničnou a Hraničnou do Pomezí nad Ohří. Tady se opět napojíte na Valdštejnovu CT a souběžně s ní i na Cyklostezku Ohře. Obě vás dovedou na turistický hraniční přechod Pomezí CZ/D. Potkáme se tu v 11 hodin při odhalení mapy? Od hraničního přechodu pokračujte do obce Fischern. Zastavte se tu kamene s textem věnovanému nedalekému soutoku Reslavy s řekou Ohří – polní cestou tam dojedete za pár minut (v odkazu na trasu jsou to body 6 a 7).

Další vaší zastávkou bude náměstí s fontánou v Hohenberg an der Eger – městečka se stejnojmenným hradem a příjemnou restaurací s penzionem Gasthof Zur Burg hned vedle. Za náměstím před radnicí uhnete doprava a sjedete k mostu přes řeku Ohři, hraničnímu přechodu a rozcestí turistických tras Dubina CZ/D. Odtud pojedete přibližně 0,5km po CT 2062 (a EV 13) k rozcestí cyklotras a pak po CT 2286 okrajem Přírodní rezervace Ratsham, kolem Rybářské kyselky až k tvrzi Pomezná.

Pokračujte dále po CT 2063 souběžně s pěší červenou značkou. Za tvrzí ještě minete po levé straně odbočku do bývalé pískovny Pomezná a informační panel Česko-Bavorského geoparku o této lokalitě. Projedete kolem silničního mostu v Pomezí nad Ohří, až dojedete na rozcestí Klest. Zde doprava na CT 2057 a od rozcestí Na Vydrholci po CT23 –Krušnohorská, kolem restaurace Stein, vyhlídky  Chebská stráž, k přehradě Skalka a levobřežní stranou Krajinky k Vávrově lávce, kolem atletického stadionu a u Kulturního domu Svoboda doprava na most přes řeku a zpět do místa startu v Komenského ulici.

Odkazy na MAPY.com
Cyklotrasa 28,5 km: https://mapy.com/s/halazahuso
Cyklotrasa 31,5 km: https://mapy.com/s/mukutevero
Pěší trasa 26 km s dojezdem vlakem/busem do/z Pomezí nad Ohří  https://mapy.com/s/mevezohuda 

Tvrz Pomezná v srpnu 2025

Foto: Ladislav Zoubek

Pro pěší budou připraveny trasy od 5 do 50 km, cyklisté podle výkonnosti ujedou 30 až 110 km. Běžecká trasa bude mít délku 10 km.
Start a cíl akce je bude v Chebu v Integrované střední škole v Komenského ulici č. 29 v těchto časech:
pátek: 5 a 10 km, od 17.00 do 19.00 hodin,
sobota: trasy do 20 km, od 6.30 do 11.00 hodin,
sobota: trasy nad 20 km, od 6.30 do 9.00 hodin,
neděle: od 6.30 do 9.00 hodin.
Pořadatel zajišťuje i ubytování v tělocvičně, je potřeba vlastní karimatka a spacák.
Informace poskytuje Vít Lodr na tel. 736 754 156, e-mail: vitlodr@seznam.cz.

Na trasu kombinované akce Májovým Chebskem vyrazíme v roce 2026 již po dvacáté osmé.

Foto: Vít Lodr

Když v dubnu 2025 na západním okraji Krušných hor vyrostla na Stezce Českem poblíž kostela sv. Jakuba (patrona poutníků) turistická útulna Sněžná, bylo jasné, že tím tento projekt nekončí. Útulna do léta dostala "do vínku" ještě turistickou mapu, ohniště, nádrž na dešťovou vodu. Stezka Českem vede z Kraslic jižním směrem k osadě Sněžná po žluté značce. Historická cesta úvozem je bohužel zarostlá náletovými dřevinami, chodí se místo toho po poli. Aby se (nejen) stezkařům dobře chodilo, vyčistíme ho od kamení , náletů a větví, v rámci možností vyspravíme díry. Příjemné stinné stoupání ve směru od Kraslic ocení poutníci především v létě. Detaily sledujte na: https://www.stezkyzlasky.cz/ a pokud zrovna nebudete mezi registrovanými dobrovolníky této akce, můžete se alespoň přijít podívat :-)

Večerní pohoda u útulny Sněžná

Foto: Jana Zoubková Suchá

Podrobnější informace včetně propozic budou včas publikovány v kalendáři turistických akcí Karlovarské oblasti. Informace též poskytne paní Irena Škultetyová, e-mail: irena.skultetyova@seznam.cz, tel.: 723 689 889.

7. 2. 2026
ZIMNÍM KRAJEM LÉČIVÝCH VOD - 45. ročník
Trasy: pěší 10 km, lyžařská trasa 10 km.
Informace: Růžena Balatá, tel.: 733 579 558, e-mail: ribaml@seznam.cz.

21. 3. 2026
JARNÍ SETKÁNÍ TURISTŮ v Karlovarské oblasti - 26. ročník
Dostředný pochod, individuální trasy.
Informace: Pavel Sýkora, e-mail: odbor.105002@kct.cz, tel. 604 910 134

2. 5. 2026
PLESENSKÝ VÝŠLAP - 14. ročník
Trasy: pěší 5 - 12 km, cyklo 17 - 55 km
Informace: Pavel Sýkora, tel. 604 910 134, e-mail: odbor.105002@kct.cz

8. - 10. 5. 2026
MÁJOVÝM CHEBSKEM - 28. ročník
Trasy: pěší 5 – 50 km, cyklo 30 – 110 km, běžecká trasa 10 km
Informace: Vít Lodr, tel. 736 754 156, e-mail: vitlodr@seznam.cz

23. 5. 2026
KRAJEM LÉČIVÝCH VOD - 48. ročník
Trasy: pěší 5 - 15 km, cyklo 30 km
Informace: Růžena Balatá, tel. 733 579 558, e-mail: ribaml@seznam.cz

5. – 6. 6. 2026
Z BEČOVA ZA MINERÁLNÍMI PRAMENY - 50. ročník</h3>
Trasy: pěší 5, 15, 25, 35, 50, 100 km, s kočárkem 5 km
Informace: e-mail:kctslavojbecov@seznam.cz, tel. 737 274 168, Jiří Šindelář, tel. 736 642 792

14. 6. 2026
TURISTICKÝ DEN u Bismarckovy rozhledny - 21. ročník
Trasy: pěší, cyklo, individuální
Informace: Vít Lodr, Příkopní 11, 350 02 Cheb, tel. 736 754 156, e-mail: vitlodr@seznam.cz

20. 6. 2026
KV 50 - KARLOVARSKÝ SLUNOVRAT - 55. ročník
Trasy: pěší 10 - 25 km, cyklo: 25 km
Informace: Irena Škultetyová, e-mail: irena.skultetyova@seznam.cz, tel.: 723 689 889

28. - 30. 8. 2026
SOKOLOVSKÁ PADESÁTKA - 60. ročník
Trasy: PT 10–50 km, CT 20–60 km, RT 10
Informace: Josef Ticha, tel. 777 830 672, e-mail: pepa.ticha@centrum.cz

4. - 6. 9. 2026
HRANIČÁŘSKÁ TŘICÍTKA - 43. ročník
Trasy: pěší 5 – 50 km, cyklo 30 – 110 kmI
Informace: Jan Šafář, tel. 776 161 394, e-mail: js.sl@seznam.cz

26. 9. 2026
BAROKNÍ KRAJINOU VALČE - 6. ročník
Pěší trasy dle propozic, trasa pro rodiče s dětmi.
Informace: Markéta Petrová, tel. 724 663 567, e-mail: marketa@palenice.cz

10. 10. 2026
O JÁCHYMOVSKÝ TOLAR - 25. ročník
Pěší trasy: 10-25 km.
Informace: Jana Černohorská, tel: 608 141 365, e-mail: jace365@gmail.com

Akci vymysleli a organizovali členové sportovní komise závodního výboru ROH při národním podniku Metaz, závod Krásná u Aše, pánové Komanec, Klouček, Redlich st. a Guttwirth. Pochod byl původně určen pro zaměstnance Metazu a jejich rodinné příslušníky, jakož i pro zaměstnance ostatních závodů Metazu z celé republiky. Start byl vždy od vrátnice závodu a cíl v rekreačním zařízení Metazu na Černém Luhu. V cíli byl pochod zakončen táborákem, občerstvením, hudební produkcí a zábavnými soutěžemi o ceny.

Postupně se pochod otevřel i pro širokou veřejnost a účast pravidelně dosahovala 700 až 900 účastníků. Nejvíce lidí přišlo na start v roce 1981 – 1054 účastníků. Díky těmto skvělým výsledkům byla v roce 1980 založena při Metazu samostatná (jednooborová) tělovýchovná jednota TJ Turista Metaz, která se ujala organizování Metazácké stezky a v nastoupené cestě pokračovala až do sametové revoluce.

Rok 1989 znamenal zásadní změnu i pro Metazáckou stezku. Mateřský podnik Metaz Krásná byl privatizován a vznikla firma Slévárna Heunisch, rekreační zařízení na Černém Luhu přestalo být provozováno a TJ Turista Metaz se přeměnila v roce 1994 na Klub českých turistů Aš. Slévárna Heunisch o podporu turistického pochodu nestála a tak se organizování pochodu pod nezměněným názvem ujal KČT Aš v čele s Vladimírem Kloučkem, který zůstal jediný z původních zakladatelů. Hlavním sponzorem akce se stalo město Aš a tím se i změnila koncepce pochodu, který se zaměřil na poznávání Ašska s důrazem na vlastní turistiku bez doprovodných zábavných akcí. Tento přerod se neudál z roku na rok, ale došlo k němu postupně v průběhu pěti porevolučních let, která nebyla lehká, neboť tíha organizace ležela prakticky na jediném člověku – Vladimíru Kloučkovi. V roce 1995 vstupuje do KČT Aš početná skupina do té doby samostatných turistů pod vedením Jindřicha Kosiny. Ti se záhy na dalších 21 let ujímají organizování Metazácké stezky.

Zájem občanů se po sametové revoluci soustředil na jiné aktivity a turistika šla stranou. Proto se turistických akcí od té doby účastní jen nejvěrnější turisté a počty účastníků z dob prvních ročníků Metazácké stezky jsou dnes nedosažitelné. Průměrná účast v posledních letech se pohybuje v rozmezí 150 – 250 lidí. Výjimkou byl pouze rok 2004, kdy Metazácká stezka byla spojena s oslavou 100. výročí rozhledny na vrchu Háj a zúčastnilo se na 600 lidí. Hůře potom dopadl rok 2006, kdy pro vytrvalý liják přišlo na start pouze 50 nadšenců. Od roku 2004 měl každý ročník hlavní nosné téma pochodu: např. Vystup na svůj vrchol, Po stopách dr. Edvarda Beneše, Nejzápadnější bod ČR, Za kamennými kříži na Ašsku, atd. Postupně se měnila i místa startů a cílů pochodu. Po konci Metazu se stala hostitelem pochodu Sokolovna Krásná a to až do roku 2003. Dalších 10 let hostil Metazáckou stezku Bowlin bar Eden a od roku 2014 se tato akce koná v Sadech míru (bar V sadu).

Pokračování...

Pozvánka na 50. MSZ 2026

Foto: Jindřich Kosina a KČT Aš

Nejhorší období zažila Metazácká stezka v letech 2020 a 2021. Z důvodu epidemie Covidu 19 musely být ročníky 44. a 45. pro veřejnost zrušeny. Aby byla nepřerušena posloupnost akce, obešlo původně plánovanou trasu vždy 8 turistů z KČT Aš, což byl maximální povolený počet ke shromažďování v té době. Uvedené dva ročníky tak měly účast 8 lidí. Po období epidemie se naštěstí vše vrátilo do dřívějších kolejí a Metazácká stezka rychle navázala na předkovidové doby.

Letos Metazácká dospěla do 50. ročníku, který bude bohužel poslední. Organizátoři zestárli, ztratili elán i energii a není nikdo mladší, kdo by je nahradil. Pro pořadatele bylo ctí organizovat takovou velkou akci a největší odměnou pro ně byla bohatá účast turistů i občanů Aše. Přejeme všem krásné počasí, žádné puchýře a dobrou zábavu. Přijďte se společně s námi rozloučit s tradiční Metazáckou stezkou zdraví i vy!

Jindřich Kosina, KČT Aš

Na startu

Foto: Jindřich Kosina a KČT Aš

Neznačenou stezkou za dobrodružstvím Blatenský kanál mezi Božím Darem a Horní Blatnou je přístupný po trase 12 km dlouhé naučné stezky. Většina návštěvníků Božího Daru ale vyhledává spíše Ježíškovu cestu nebo Karlovu stezku, takže u Blatenského kanálu není nijak rušno.

Podobné je to i v případě Dlouhé stoky ve Slavkovském lese, jen vodítko v podobně značené naučné stezky chybí, a tak je výlet podél tohoto vodního toku zajímavější. Dlouhá stoka vytéká z uměle vytvořeného rybníka napájeného z rašelinišť NPR Tajga u Kladské a až po 24 km odevzdává své vody řece Ohři na soutoku v Lokti. Na své pouti sbírá drobné přítoky z rašelinišť NPR Kladské rašeliny mezi Kladskou, Prameny a kolem Nové Vsi, od Krásna už byl kanál využíván, a tok je proto dále regulovaný.

Další řádky jsou tipem na celodenní túru, a to pouze pro pěší turisty v pořádných botách, kteří zvládnou ujít alespoň 20 km za den. Ani o víkendu téměř nikdo nepotkáte, snad na začátku túry kolem NS Kladská nebo u rozcestí Potok Rota, pod přírodními památkami Křížky a Úpolínová louka, a pak až v závěru před městečkem Krásno. Na cestě se můžete těšit unikátním technickým dílem ze 16. století, severskou krajinou všude kolem, hadcovými výchozy na každém kroku a vzácným pocitem osamělého poutníka – něco takového nelze popsat, to musíte zažít.

Za start volíme Kladskou - od Kladské se dá průběh Dlouhé stoky v terénu poměrně dobře sledovat, do rezervace však samozřejmě vkročit nesmíme. Od konce první (starší) části NS Kladská je tak nutné pokračovat po silnici a zároveň cyklotrase č. 2135 směrem na Prameny, až dorazíme na rozcestí „Potok Rota“. Z tohoto místa vykročíme po červené turistické značené trase (TZT) směrem k rozcestí „Mýtský rybník“.
Asi po 250 m za rozcestím „Potok Rota“ pak křižujeme tok Dlouhé stoky – a právě v těchto místech odbočíme doleva na pěšinu, která se vine po hrázi nad pravým břehem Dlouhé stoky. Až na pár výjimek tato pěšina vede v celém popisovaném úseku, případně se pod ní nachází souběžná lesní stezka. Potěšitelné je i to, že budete kopírovat vrstevnici 800 m n. m., jako to udělali stavitelé Dlouhé stoky, a až teprve od Nové Vsi bude znát větší spád. Na turistickém rozcestí „Dlouhá stoka“, nacházejícím se pod NPP Křížky, máte možnost volby. Můžete vydat po silnici odbočkou NS Mnichovské hadce k NPP Křížky a NPP Úpolínová louka a dále společně s cyklotrasou
č. 2135 až na cyklistické rozcestí „U Dlouhé stoky“. Jinou možností je společně s Dlouhou stokou pokračovat po zelené TZT (směrem na Pluhův bor a Bečov nad Teplou).

Pokud zvolíte tuto (druhou) variantu, pak vám doporučujeme nenechat se
slepě vést zelenou TZT, která po 660 m odbočuje doprava, ale pokračovat po pěšině podél toku. Za NPP Křížky Dlouhá stoka kopíruje hranici pastvin a křižuje pár drátů oplocení, které se však dají snadno překročit. Kolem vodárny u obce Nová Ves musíme ohrazenou plochu obejít zleva (po mostě nad levý břeh a podél ohradníku k silnici).

Pokračování v dalším článku.

Dlouhá stoka, CHKO Slavkovský les

Foto: Ladislav Zoubek

Pokud se na cestu kolem Dlouhé stoky vydáte od května do října, je nutné počítat s dvěma věcmi - že pěšina bude v některých úsecích dost zarostlá a tam, kde jde souběžně s pastvinami se můžou pást krávy. Na rozcestí cyklotras „U Dlouhé stoky“
se obě výše uvedené varianty cesty spojí a lesní stezka i cyklotrasa č. 2135 stoku téměř kopírují až na úroveň napájecího rybníčku. Zde je nutné z pěšiny odbočit doprava a pokračovat dále po proudu stezkou nazvanou po místním rodákovi a krásenském patriotovi Hartvigu Rupertovi (1927–2003). Tento neúnavný „motor“ záchrany a obnovy památek ve městě a jeden ze zakladatelů Nadace Georgia Agricoly (založená v roce 1999 a zrušená roku 2018) je dodnes inspirací i pro mne. Když budete pozorní, neminete jeho jménem nazvanou vyhlídku u Dlouhé stoky.

Ještě před vyhlídkou je při cestě odbočka doleva k vrcholu Krásenského vrchu (777 m) s unikátní rozhlednou ve tvaru bájné babylonské věže. Za pěkného počasí se odtud
můžete potěšit výhledem na celé panorama Krušných i Doupovských hor a nejbližší vrcholy Slavkovského lesa. Příběh vzniku této rozhledny a život krásenského sochaře Willyho Russe (1887–1974), který se podílel na jejím návrhu, by vydaly na samostatný článek. V Krásně si akademického sochaře a keramika připomínají pamětní deskou v místě jeho bývalého ateliéru a na fasádě vedlejšího domu čp. 392 můžete obdivovat jeho plastiku Madony s dítětem. Jeho práci najdeme také ve vzdáleném Chomutově, kde je pohřben PhDr. Anton Gnirs. Český, avšak německy mluvící učitel a publikující archeolog, konzervátor, archivář a historik je dodnes uznávaným zakladatelem loketských muzejních sbírek. Gnirs zemřel dne 10. prosince 1933 v Lokti, pohřben je však v rodinném hrobě v Chomutově, kde byl roku 1935 vztyčen nový náhrobní kámen od Willyho Russe. Z dalších děl W. Russe vzpomeňme dnes již neexistující sochu J. W. Goetha v Mariánských Lázních či velká národopisná kachlová kamna, která dnes můžete obdivovat při prohlídce chebského muzea.

V Krásně náš výlet podél Dlouhé stoky končí. Nemusíme však hned spěchat domů, můžeme tu přespat v penzionu Fara a věnovat trochu času zdejším kulturním památkám a hornickému muzeu. Pokud byste ale raději věnovali svůj čas pohybu,
pak můžete druhý den pokračovat po žluté TZT ke Komářím rybníkům, které v létě nabízejí možnost koupání. Vody z Komářího a Nového rybníka odváděla Puškařovská stoka, která posilovala vodnatost Dlouhé stoky v Horním Slavkově. Tento tok je dalším
dnes téměř zapomenutým umělým vodním dílem ve Slavkovském lese. V úvodní části pod Komářími rybníky je však stále funkční. Žluté turistické značení nás od rybníků
vede dále k rozcestí „Třídomí, myslivna“, odkud se dá jít po zelené TZT na vrchol tajemné hory Krudum (s rozhlednou na monitorovací věži ČTÚ), případně až do Lokte.

(Tento článek byl publikován v časopise TURISTA 3/2020, ale informace v něm na aktuálnosti neztrácejí).

Národopisná kachlová kamna od Willyho Russe v Muzeu Cheb

Foto: Ladislav Zoubek

Kynžvartské kyselky
Stranou značených turistických tras (a i kvůli tomu málo navštěvované) jsou třeba prameny na krátké naučné stezce Kynžvartské kyselky – tedy Liščí, Kančí a Jezevčí pramen. O 500 m blíž k Lázním Kynžvart najdeme upravený pramen Tereza a v lesíku za ním vyvěrá Devátá kyselka II. (skruž, jinak bez úpravy). Všechna tato místa jsou dostupná pěšky z Lázní Kynžvart po silnici směrem na Valy.

Farská kyselka
Rád chodím také k minerálnímu prameni Farská kyselka. Ten se sice nachází na modré a červené TZT vedoucí z Mariánských Lázní, od vývěru Balbínova pramene v centru města Je to však 7 km daleko (a o 180 m výše), takže tu člověk mnoho lidí nepotká.

Prameny u obce Prameny
Nedaleko obce Prameny (směrem na Kladskou) najdeme hned několik přístupných minerálních pramenů. Prameniště Giselina a Rudolfova pramene je zastřešené a prostor nabízí i přírodní lehátka, která evokují sluneční lázně a zároveň připomínají zaniklé Lázně Prameny. O necelých 50 m vedle se na Pramenském potoce nachází Nový pramen, zvaný také Prutovka. Po proudu směrem k obci objevíte ještě nově upravené místo a vývěr Barochova pramene. Ten nese jméno na počest zesnulého Františka Barocha, pracovníka správy CHKO Slavkovský les a objevitele vstupu do středověkého dolu Jeroným, dnes národní kulturní památky. K Barochovu prameni
vede modře značená odbočka z rozcestí v obci Prameny. Posilněni uhličito-železitou minerálkou jistě zvládnete také vycházku nad obec po obnovené křížové cestě se čtrnácti zastaveními, jež vede k dnes pobořené kapli Panny Marie. Začátek této neznačené stezky je v ulici u autobusové zastávky, nedaleko rozcestníku „Prameny“.

Grünská kyselka
O Grünské kyselce mezi obcemi Nová Ves a Louka je těžko věřit, že toto místo patřilo k jedněmz nejoblíbenějších výletních míst, disponující restaurací, stáčírnou a ambicí na vybudování lázní. I v současnosti si však k prameni pod slušivým altánem lidé jezdí pro
zdraví prospěšnou vodu. Budeme-li věřit rozborům, tak víc hořčíku, který je pro náš organismus nesmírně důležitý, v přírodním vývěru minerálky jinde na světě nenajdeme. Minerálka je stáčena ve velkém i z blízkého vrtu a prodává se pod názvem Magnesia.

Siardův pramen
Siardův pramen u obce Mnichov sice nepatří mezi minerální vody, od kostela sv. Petra a Pavla k němu však vede nenáročná stejnojmenná naučná stezka. U autobusové
zastávky v obci stojí smírčí kříž. A když už jsme v Mnichově, proč se nepodívat o necelé 3 km dále na vesnickou památkovou zónu v Popovicích?

Radioaktivní prameny
O léčbě radonovou vodou v Lázních Jáchymov jste už asi slyšeli – a třeba jste i absolvovali tamní léčebnou kúru. V Karlovarském kraji ovšem najdete ještě další dva prameny s radioaktivní vodou, a to v přírodním prostředí a volně přístupné. V srdci přírodního parku Halštrov na Ašsku, konkrétně v osadě Dolní Paseky je jeden z nich dokonce jímán a přímo nad pramenem najdeme vztyčený altán. Zato Radonka – pramen Břetislav u Plesné je v lese a pěkně upravený.

Radonka – pramen Břetislav u Plesné

Foto: Ladislav Zoubek

Před porcelánkou je pro klienty připraveno pohodlné parkování a vedle vstupu směrem k Návštěvnickému centru najdete obchod s výrobky porcelánky (označen jako "SHOP").

Návštěvnické centrum Thun 1794 největšího výrobce porcelánu v České republice společnosti Thun 1794 v porcelánce v Nové Roli je od roku 2013 vyhledávaným zážitkovým cílem v Karlovarském kraji, které ročně navštíví přes deset tisíc návštěvníků z celého světa.

Návštěvníci jsou přivítáni v Porcelánové zastávce - vstupní bráně Návštěvnického centra. Zde si mohou zakoupit vstupenku na některý z programů a prohlídek a prohlédnout muzeum porcelánu Nová Role. K dispozici je i kvalitní sociální zázemí a venkovní odpočinkové plochy se stojany na kola a houpačkami pro děti.

Prohlídky pro veřejnost jsou k dispozici každý den od pondělí do pátku v časech 10:45 a 13:45 pro individuální klienty, skupiny mají vlastní rezervace.
Součástí návštěvnického centra je i Porcelánová školička , kde si mohou především děti, ale i dospělí vytvořit svůj originální výrobek formou dekorace porcelánu. V hlavní turistické sezóně od května do konce září jsou k dispozici i soboty v časech 10:00 a 12:00.

Celý program probíhá za doprovodu porcelánové výroby znalých průvodců, kteří zajišťují mluvený komentář i během projekce filmu o výrobě porcelánu a následně prohlídky výrobního závodu.

V rámci prohlídky si návštěvník prohlédne galerii současné výroby porcelánu, dozví se historická fakta o porcelánové značce Thun 1794 a místní výrobě, zamíří do kina na film a nahlédne pod pokličku samotné porcelánové výroby - tradičního řemesla Karlovarského kraje, nechybí ani recept na výrobu porcelánu.

Návštěvnické centrum Thun 1794 provozuje Archa Loket z.s., jedním z průvodců je náš nový člen KČT, odbor Krušné hory Sokolov :-)

Před prohlídkou doporučuji předběžnou rezervaci nejlépe prostřednictvím e-mailu fabriktour@thun.cz nebo na tel.: 776 205 010 a 776 205 025. Více informací najdete na www.fabriktour.cz.

Těšíme se na vaši návštěvu

Provozní hala v Thun 1794 a.s.

Foto: Ladislav Zoubek

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byly Abertamy rukavičkářskou metropolí tehdejšího Československa. V kdysi hornickém městě se už od konce 18. století přestávala vyplácet těžba stříbrných a cínových rud. Lidé se museli přizpůsobit novým podmínkám a naučit se nová řemesla, aby si zajistili alespoň skrovné živobytí. A jak už to bývá, mnozí se vypracovali a založili v Abertamech rukavičkářské manufaktury i větší podniky.

A tak se dostáváme k vile Felicitas, kterou rodina pojmenovala po své dceři. Vilu nechal Alfréd Zenker postavit v areálu své rukavičkářské firmy někdy na počátku dvacátých let 20. století. Podniku se dařilo a při prohlídce poznáte, že se na stavbě nemuselo příliš šetřit. Přesná data ke stavbě se v archivech prozatím nepodařilo dohledat, stejně tak není prozatím doloženo ani autorství projektu původní stavby a přestavby ve třicátých letech. Řešení stavby s prvky tzv. „Raumplanu“, s použitím stavebních prvků i dostupného nejmodernějšího technického vybavení té doby ale odkazuje na školu Adolfa Losse. Nicméně dle pamětníků měl vilu stavět švýcarský architekt. Nejpravděpodobnějším autorem by tak mohl být švýcarský architekt Heinrich Scherrer, který působil například na Sokolovsku. Dalším architektem, který se na stavbě, či přestavbě vily Felicitas mohl podílet je Karl Ernstberger, který v Abertamech navrhl například budovu rukavičkářské školy (dnešní Základní škola).
Aby se dcera Felicitas mohla na vozíku volněji pohybovat a nemusela trávit veškerý čas uvnitř domu, nechal v rámci přestavby vily v roce 1936 Alfréd Zenker přistavět k domu prosklenou lodžii.

Po znárodnění v roce 1946 Zenkerovi vilu opouští. Více o dalším pohnutém osudu rodiny se návštěvníci dovědí při komentovaných prohlídkách objektu.

Celý článek i s fotogalerií vyšel v časopise TURISTA 10/2025

Pro výjimečnou zachovalost se vile Felicitas přezdívá vila Tugendhat Karlovarského kraje.

Foto: Ladislav Zoubek

Ačkoliv nejmohutnější geologické projevy v ní ustaly před pěti miliony let, přetrvávající tektonika, vulkanismus, vysoký tepelný tok, vývěry termálních vod i seismická aktivita nadále lákají pozornost laiků i specialistů. Geologické jednotky lemující prolom dokumentují přes 600 milionů let starou historii Země a její neobyčejné nerostné bohatství. Karlovarský kraj leží v geoparku svojí velkou částí. Na jeho území jsou soustředěny výskyty nejrůznějších hornin - od žul a rul přes vzácné relikty zemského pláště až sopečné horniny a mocné sedimentární jednotky. Geologickou pestrost podtrhují ložiska hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovů, výskyty vzácných nerostů, jakož i nesčetné minerální prameny a bizarní skalní útvary. Mnoho míst je chráněno jako přírodní a technické památky, největší plošnou jednotkou je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Kulturně-vědecký význam krajiny utvářely světové osobnosti geologie jako Georgius Agricola, Johann Wolfgang Goethe, Kašpar Šternberk, Marie Curie-Sklodowská a další. Významné lokality geoparku na území Karlovarského kraje jsou věnovány řadě vzájemně se prolínajících témat.

PROHLÍDKY DOLU JERONÝM 2026
V období od konce května do října jste opět zváni na prohlídky v zpřístupněné části dolu Jeroným u Podstrání (tzv. Starý, či Horní Jeroným). Návštěvníkům je k dispozici návštěvnické centrum u vstupu do dolu s potřebným zázemím (více na www.omks.cz).

ŠTOLA JOHANNES – UNIKÁTNÍ PROHLÍDKA HISTORICKÉHO DOLU
Již více než 800 let trvá historie dobývání rud v Krušných horách na obou stranách česko-saské hranice. Štola Johannes se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších rudních oblastí v České republice, kterým je skarnový revír Zlatý Kopec. Ten je i se štolou Johannes součástí společné česko-německé nominace k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Největším dolem revíru Zlatý Kopec - Kaff byla štola Johannes. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze jinde ve světě vidět jen málokde. Štola Johannes vás zve do svého podzemí. V tomto historickém důlním díle za 2 hodiny projdete 500letou historií. Projděte 500 let důlní historie za dvě hodiny!

Zdroj: www.omks.cz; www.geopark.cz

Foto: Ivan Kletečka (Speleoskupina Guáno; www.jeskynar.cz/guano&#8206;)

13.5.2026

Po nové cyklostezce z Horního Slavkova do Lokte - 1. ročník

Projdeme se z Horního Slavkova po nové, pohodlné cyklostezce .Budeme pozorovat jarní krajinu s krásnými výhledy. Tato trasa není náročná.

Podrobné informace o akci

20.5.2026

Oloví-Sněžná-Kraslice - 1. ročník

Půjdeme z Oloví na Sněžnou, kde se nachází turistická útulna. Po prohlídce chatky půjdeme směrem na Kraslice. Tato turistická akce je náročná, proto doporučujeme vhodnou obuv a turistické hole.

Podrobné informace o akci

23.5.2026

Krajem léčivých vod - 48. ročník

Co takhle vyrazit na minerálku místo do restaurace do lesa? Ano, je to možné, ale jen tam, kde kvalitní minerální vody vyvěrají na povrch přímo ze země, což je v Česku, jak známo, hlavně v Karlovarském kraji. A my vás tímto zveme tamtéž, přímo do Mariánských lázní. Pochod krajem léčivých vod má svou zimní i jarní podobu.

Podrobné informace o akci

27.5.2026

Z Chebu do Hrozňatova - 1. ročník

Půjdeme z Chebu směrem na Hrozňatov, kde navštívíme poutní místo Svatou Loretu a křížovou cestu. Půjdeme po nenáročné cestě.

Podrobné informace o akci

5.6.2026 - 6.6.2026

Z Bečova za minerálními prameny - 50. ročník

Z BEČOVA ZA MINERÁLNÍMI PRAMENY – 50. ROČNÍK! Přijďte s námi oslavit výjimečné jubileum – už 50. ročník tradičního turistického pochodu, který vás zavede do malebné krajiny Bečovska, Toužimska a CHKO Slavkovský les! Tato oblíbená akce s dlouholetou tradicí láká každoročně stovky turistů všech věkových kategorií – a letos bude opravdu slavnostní a nezapomenutelná. Trasy budou tardiční i zcela nové a co víc! Jen letos bude zařazena opravdová turistická výzva - trasa 100 km!!! Na co se můžete těšit? - pestrý výběr tras pro každého: 5, 15, 25, 35, 50 a 100 km - start i cíl v krásném prostředí Bečovské botanické zahrady - cyklotrasy s dopručním na využití skvělé sítě značených cyklotras - trasy vedoucí k zajímavým místům a minerálním pramenům v okolí - přátelské zázemí a skvělá organizace - drobné občerstvení na kontrolách zdarma - možnost opékání buřtů na trase - diplom a suvenýr pro každého účastníka - speciální odměny pro nejmladší, nejstarší i nejvzdálenější účastníky Doprovodný program navíc - vstup do Bečovské botanické zahrady zdarma - komentované prohlídky - ukázky značení turistických tras - zážitky z vysokohorské turistiky na 1. české bioferratě - Den vysokohorské turistiky KČT Nenechte si ujít tento výjimečný 50. ročník! Přijďte si užít den plný pohybu, přírody a dobré nálady – a staňte se součástí tradice, která spojuje generace turistů už půl století.

Podrobné informace o akci

OKRES CHEB:

• KČT, odbor Union Cheb
• Klub českých turistů Aš

OKRES KARLOVY VARY:

• KČT, odbor Slovan Karlovy Vary
• KČT, odbor Mariánské Lázně
• KČT, odbor Slavoj Bečov nad Teplou
• KČT, odbor Barokní Valeč

OKRES SOKOLOV:

• KČT, odbor Krušné hory Sokolov
• KČT, odbor Chodov